Náš manažer pro vládní záležitosti Zoltan Kesz nedávno vedl rozhovor s kandidátem na europoslance z Křesťanskodemokratické unie Německa, aby pochopil jejich pohled na budoucnost Evropy, strategie, které doporučují k řešení současných výzev, a jejich názory na zásadní politické otázky.

Jaké jsou největší výzvy, kterým EU v současnosti čelí?

„Mezi největší výzvy patří následující: 

(1) Dosáhnout konsensu o reformě EU, aby se stala silnou evropskou světovou velmocí vůči ostatním globálním mocnostem se skutečnou obrannou a bezpečnostní unií (viz bod (2) níže) a ještě silnější konkurenceschopnou a inovativní tržní ekonomikou vedeny spíše skutečným zájmem EU než národními zájmy 

(2) Podstatně posílit evropskou obrannou, bezpečnostní a vojenskou kapacitu k ochraně všech občanů EU 

(3) Vysoký počet uprchlíků přicházejících do EU  

(4) Hrozba, kterou pro demokracii představují extremistické strany a hnutí v EU (5) Kybernetické útoky  

(6) Nedostatek kvalifikované pracovní síly 

(7) Demografický vývoj v EU  

(8) Změna klimatu 

(9) Byrokracie 

(10) Falešné zprávy 

(11) Nerovnost lidí v rámci EU, ale i celosvětově 

(12) Omezená mezinárodní spolupráce v kombinaci se zvýšeným nacionalismem.

Jaká je vaše vize Evropy v nadcházejícím desetiletí? 

“A. EU je ustavena jako silná evropská světová velmoc, kterou ostatní globální mocnosti respektují jako primární zástupce pro Evropu 

EU je založena jako silná Evropská světová velmoc zastupující jedním hlasem její členské státy vůči Rusku, Číně, USA, Turecku a dalším světovým mocnostem. Za tímto účelem je důležité vytvořit skutečnou evropskou obrannou a bezpečnostní unii. Dále vyžaduje, aby rozhodnutí EU o společné zahraniční a bezpečnostní politice byla přijímána kvalifikovanou většinou – namísto jednomyslnosti jsou podstatně posíleny vojenské schopnosti členských států EU a EU má komisaře pro obranu. 

EU zakládá své vlastní digitální infrastrukturu a zajišťuje přístup EU k bezpečnému, cenově dostupnému a udržitelnému dodávky kritických surovin, čipů a baterií se sníženou závislostí na třetích zemích (tj. zemích mimo EU).  

Aby byla EU respektována ostatními světovými mocnostmi, je a silný, konkurenční ekonomický trh s atraktivními podmínkami pro průmysl, podniky, start-upy, vědu a investory as a klima inovací, modernizace a digitalizace, založené na konceptu sociálně tržního hospodářství, a podstatně snížena byrokracie. 

EU je vzorovým slovem v celé šíři účinně dosáhnout cílů ochrany klimatu, založené na technologických inovacích a konceptu sociálně tržního hospodářství. 

EU účinně chrání své hranice se silným mandátem orgánu EU Frontex a příspěvky všech 27 členských států a definuje a účinně prosazuje společnou migrační politiku  respektuje lidská práva a vychází z vlastních zájmů a potřeb. 

b. Podstatně posílené demokratické prvky v EU 

Ruku v ruce s etablováním EU jako evropské světové velmoci (viz a. výše) se podstatně posiluje „vnitřní demokratizace“ EU. To zahrnuje zejména silnější roli Evropského parlamentu při jmenování komise, včetně jejího předsedy, větší legislativní pravomoc spolurozhodování a plnohodnotné právo právní iniciativy. Navíc se snižuje počet členů komise (např. 15 komisařů). Už by je neměly navrhovat národní vlády, ale nominovat je navržený předseda Komise a poté je schvalovat Rada i Parlament.

K podpoře politiky EU ve skutečném zájmu EU je volební systém do Evropského parlamentu doplněn prvky nadnárodních stranických kandidátek. Ve volbách do Evropského parlamentu za deset let je volební kampaň kandidátů do Evropského parlamentu (částečně) vedena jako přeshraniční celoevropská kampaň, do které jsou zapojeni všichni občané EU, spíše než aby se zaměřovala pouze na členský stát, ke kterému kandidát patří. Za tímto účelem by mělo být součástí podpory EU pro takovou celoevropskou volební kampaň moderní využívání digitalizace a moderních překladatelských nástrojů, které EU poskytuje všem kandidátům. 

Tyto tři body jako součást reformy EU v příštím konventu EU podpoří, že rozhodnutí EU budou přijímána v polovině období ve skutečném duchu EU, viz bod c. níže. 

C. Politika EU v harmonizovaných/integrovaných oblastech je řízena skutečným zájmem EU spíše než národními zájmy 

Rozhodnutí EU v oblastech, které jsou harmonizované/integrované, jsou přijímána v duchu a skutečný zájem EU spíše než být kompromisem národních zájmů. 

Občané EU žijí směrem k „Evropský způsob života“. Mezi ústřední hodnoty patří lidská důstojnost, mír a svoboda, demokracie, lidská práva, rovnost, právní stát a sociální a ekologická odpovědnost. 

Existují univerzity EU v oblastech „harmonizovaných“ EU, jako je bankovní dohled ECB, měnová politika ECB, řešení problémů úvěrových institucí, právo hospodářské soutěže a boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Vzdělávací systém nadále zůstává pravomoci členských států. 

70 % občanů EU mluví plynně alespoň 2 jazyky EU a 50%, tj.nabízí 3 jazyky EU. To je cíl pro všechny občany EU bez ohledu na úroveň jejich vzdělání a na to, zda žijí ve velkých městech nebo na venkově. 

d. Jasnější rozdělení úkolů mezi EU a národní úrovní kvůli přehlednosti 

Oblasti kompetence EU versus členské státy jsou jasněji definovány v zájmu transparentnosti pro občany EU a osoby s rozhodovací pravomocí s cílem zajistit společné porozumění a důvěru všech občanů EU i členských států EU. 

Je důležité, aby EU respektuje národní specifika, tradice a charakteristiky členských států, jako jsou náboženské svátky a regionální produkty. Za tímto účelem by měl být Evropský výbor regionů v příští reformě EU posílen. 

Kromě toho, princip subsidiarity je třeba dodržet, tj. musí být jasný přínos a přidaná hodnota pro občany EU, pokud opatření přijme spíše EU než členské státy, například z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření.“

Jak vidíte roli AI v blízké budoucnosti? Co si myslíte o jeho regulaci? 

“AI nabízí skvělé příležitosti jako je zvýšení efektivity, konzistentnost výsledků a nahrazování manuální práce pracovních sil, zejména v době nedostatku kvalifikované pracovní síly na všech úrovních. Důležité je zajistit, aby lidé, tedy lidé, přijímali zásadní rozhodnutí a pozorně sledovali vývoj a používání AI.  

Podporuji omezenou regulaci umělé inteligence, pokud budou identifikována konkrétní rizika (např. porušování lidských práv). V opačném případě by vývoj a používání umělé inteligence mělo být ponecháno na jejích uživatelích, aby umožnili inovace a konkurenci bez přetěžování byrokracie. Podívejte se také na mou odpověď v 6.“

Jaký prospěch má Evropa z dohod o volném obchodu?

“V roce 2023 vyvezla EU-27 zboží v hodnotě přibližně 2,55 bilionu eur. Dohody o volném obchodu snižují a odstraňují cla a pomáhají řešit překážky za hranicemi, které by jinak bránily toku zboží a služeb. Podporuje zahraniční investice, podporuje regionální ekonomiku a integraci a vytváří sdílené přístupy mezi partnery FTA. Obecně řečeno tomu věřím Dohody o volném obchodu podporují ekonomiku a bohatství zúčastněných zemí a jsou přínosem pro spotřebitele. 

Dohody o volném obchodu mohou být navíc nástrojem k podpoře probíhajících domácích reforem, liberalizace obchodu a ochrany klimatu a k podpoře lidská práva v zemích, které uzavřely FTA.“

Mnoho politiků mluví o energetické diverzifikaci. Jaké je podle vás ideální řešení? 

“Z mého pohledu, cíl energetické politiky by mělo být (i) zajistit spolehlivou a dostupnou energii pro lidi a průmysl, (ii) podporovat EU jako silný hospodářský trh s atraktivními podmínkami pro průmysl, začínající podniky a další investory a (iii) dosáhnout klimatické neutrality v rámci EU. EU do roku 2050. 

Tak daleko, jak je to jen možné, obnovitelná energie by měla být zvýšena a měla by hrát důležitou roli. Vzhledem k tomu, že solární a větrná energie – což představuje cca. 75 procent obnovitelné energie v Německo – závisí na přírodě a neovlivnitelných faktorech, je třeba pro zásobování energií postačují jiné typy ve fázích se slabým sluncem a větrem (energetický mix).  

Za prvé, pro umožnění tak širokého energetického mixu, vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádné řešení, si myslím, že je zásadní umožnit využití a výzkum ve vztahu ke všem dostupným technologiím, včetně fotovoltaiky, větrné energie, geotermální energie, vodní energie, kapalné a pevná biomasa, stejně jako jaderná energie a inovativní jaderné technologie, jako je jaderná fúze. Zejména si myslím, že zákaz spalovacího motoru (Verbrennermotor) na úrovni EU by měl být přehodnocen a stažen, zejména aby bylo možné používat e-paliva, vzhledem k úspěšným pilotním studiím v tomto ohledu. 

Za druhé, během příštích 2–3 let je důležité, aby EU vytvořila v rámci EU plnohodnotnou energetickou unii. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy za účelem rozšíření přeshraniční infrastruktury a potrubní sítě pro přepravu energie, např. vodíku, a vytvoření více energetických partnerství se spolehlivými partnery. Kromě toho je v určitých oblastech užitečné mít možnost využívat více než jen jednu formu energie, aby bylo možné přizpůsobit se vývoji trhu, například v domácnostech s fotovoltaickými a tepelnými čerpadly nebo v hybridních automobilech, v závislosti na tom, zda to je rozumné z hlediska nákladů a závisí na budoucím technologickém vývoji.“

Kterému dáváte přednost a proč? Inovace vs regulace?

"Dávám přednost a kombinace regulace a inovací, v závislosti na dané oblasti.  

Regulace může být užitečná, pokud (i) jsou identifikována konkrétní rizika nebo problémy nebo (ii) v kontextu EU, pokud je potřeba vytvořit základní společné porozumění členských států EU, aby se zajistila důvěra, zabránilo se nedorozuměním a podpořila se úroveň hřiště. 

Obecně lze říci, že stát není lepší obchodní manažer. Důvěřuji spíše odbornosti průmyslu a soukromého sektoru. Domnívám se tedy, že pokud neexistuje dobrý důvod ospravedlňující regulaci oblasti, jsou zásady na vysoké úrovni v regulaci, pokud jsou vůbec potřeba, dostatečné k tomu, aby ponechaly více prostoru pro inovace a kreativitu ze strany průmyslu, vědy a začínajících podniků, což podle mě přináší lepší výsledky. Navíc je třeba se vyvarovat zbytečné byrokracie. “

Co vaše voliče znepokojuje v souvislosti s Evropskou unií? 

“Mezi hlavní obavy patří následující: 

• EU zachází příliš daleko do vnitrostátních pravomocí, aniž by dostatečně zohlednila národní specifika a historický vývoj. 

• Rozhodování v EU je pomalé a ne vždy efektivní. 

• Nedostatek proporcionality a přílišná byrokracie v regulaci EU. 

• Nedodržování a prosazování právního státu v některých členských státech. • Bohatství na domácnost v některých zemích EU, které významně přispívají do rozpočtu EU, se zdá být nižší než v některých jiných zemích EU, které mají značný prospěch z rozpočtu EU a EU programy. Někteří lidé tuto situaci vnímají jako nespravedlivou. 

• Ne všechny členské státy dodržují Pakt o stabilitě a růstu, aniž by Komise podnikla dostatečné kroky, aby to zajistila.“

Myslíte si, že je moudré přijmout do Unie více zemí?

„Myslím si, že je rozumné jako politický a strategický cíl, aby se balkánské země připojily k EU, vzhledem k jejich geografické poloze. Podle mého názoru však před přistoupením zemí k EU musí být splněny tyto dvě základní podmínky: 

A. The země plně splňuje kritéria ke vstupu do EU. 

b. The EU musí být před vstupem reformována nových členských států do EU. Jinak se při současném institucionálním uspořádání, pokud se připojí více zemí, dnešní složité rozhodování ještě více zkomplikuje, s rizikem snížené akceschopnosti EU. 

Obě kritéria platí také pro země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko.“